Dolomity - oblast zaslíbená nejenom fotografům.
Proč tedy nevyrazit na jejich přechod po oblíbené trase Alta Via 1?
Nechci tady ani tak psát o přechodu jako takovém - čistě proto, že bylo napsáno už až dost. Spíš chci nasdílet nějaké tipy a triky pro plánování; zdroje, ze kterých jsem čerpal; a v neposlední řadě, napsat trochu něco o focení v této fantastické lokalitě.
Stručně o trase
Trasa Alta Via 1 (AV1) je jedna z nejkrásnějších a zároveň nejlehčích horských přechodových tras na světě. A to v podstatě "kousek" od ČR!
Nejde ale rozhodně o nějakou hřebenovku pro šlejšky - bavíme se celkem o cca 120 km délky a cca 7 km stoupání nahoru i dolů, o 6 - 8 dnech chůze. Všechna čísla jsou pouze přibližná, protože v reálu hodně záleží, kudy přesně půjdete. Ukázalo se totiž, že trasa AV1 je v různých zdrojích prezentována různě a díky drobných odchylkám se snadnou začnou lišit na délku i výšku.
Např. Mapy.cz (resp. OpenStreetMap, odkud Mapy.cz v zahraničí přebírají podklady) mají (přijde mi) svou vlastní verzi trasy, kterou jsem jinde nenašel. V základu je stejná, ale liší se například tím, že trasa neprochází přes Rifugio Lagazuoi a zejména přes Passo di Giau, což je přitom jedno z nejhezčích míst na trase a je velká škoda ho minout.
Během trasy je možné spát po horských chatách (Rifugio) nebo na divoko - což je taková šedá zóna, neboť oficiálně je téměř všude po trase toto zakázané, v reálu se to ale toleruje v míře nutné pro přechod tras (tj. večer se uvelebím; nepošlapu to víc, než je potřeba; ráno zmizím a nic po mně nezůstane). Jsa odchován skauty a trampingem, zvolil jsem (jistě flexibilnější) variantu spaní venku - více o tom později.
Pokud vyrazíte mimo hlavní sezónu (červenec, srpen), odměnou bude méně lidí a horší počasí :) Zejména v červnu je na trase ještě sníh. Kolik? To je každý rok jiné... My jsme letos na konci června šli cca 1 km po sněhu (z celkových 120).
Zdroje pro plánování
Během plánování je určitě dobré si (zejména, pokud jste začátečníci) posbírat co nejvíce informací. Protože štěstí přeje připraveným, že?
Kromě jmenovaných jsem ještě před odjezdem hodně sledoval FB stránku AV1dolomites a DolomitesAV1- zejména kvůli sněhovému zpravodajství od lidí, co vyrazili před námi.
Tipy a triky, aneb jak to udělat?
Doprava
Ponechám na vás, jak se dostat do Itálie - to je dobře popsáno např. v odkazech výše. Osobně jsem tam jel autem, což ovšem přináší netriviální problém: kde auto nechat a jak se dostat na začátek/konec trasy?
Není to sice úplně typické, nicméně nemůžu si vynachválit své rozhodnutí nechat auto na konci, tj. v Bellunu. Tam je třeba přijet ráno a několika autobusy popř. vlaky se dostat do Lago di Braies. Cesta zabere půl dne a není úplně zadarmo - jsme v Itálii, takže:
vůbec zjistit si spoje je fuška; často zmiňované rome2rio.com je sice totálně naprd (pro našince zvyklého na IDOS atp.) ale nic lepšího není
na zjištěné spoje není spoleh, takže možná nepojedou, pojedou jindy... ale zase třeba pojedou nějaké jiné!
dorozumět se na autobusovém nádraží je obtížné, protože tam sice základy angličtiny mají, ale opravdu jen základy a díky tomu vzniká spousta nedorozumění
Takže přátelé, hlavně v klidu. Přijeli jste si to užít a k tomu holt patří i cestování italskou veřejnou dopravou.
Na druhou stranu při cestě člověk potká různé spolucestovatele (potkali jsme 4, možná 5 dalších skupinek z AV1) a dá se socializovat.
Velkou výhodou ponechání auta na konci je to, že si tenhle opruz člověk odbyde na začátku a na konci už prostě jen dostopuje (popř. dojede BUSem) kousek zpátky a nečeká ho půldenní cesta veřejnou dopravou (jejíž jízdní řád samozřejmě naprosto nerespektuje, že jste došli v šest večer). Ve smradlavých hadrech, unavení a s hlavou stále v horách.
Za mě NOPE.
Vaření
Šli jsme na pohodu a měli trasu rozdělenou na 8 dní. Na každý den jsme si nesli snídani v podobě nějaké kaše (osobně jsem je všechny nabagroval v DM, mají různé příchutě ale jinak to je +- totéž; kus cca 60 g) a jako večeři UL jídlo (Adventure Menu, SeaToSummit, ...). Obědy jsme řešili v chatách - tamní klasiky v podobě polenty s gulášem atp. stály okolo 15€, což bohatě stojí za ty ušetřené gramy.
Celkově tenhle přístup umožňuje spát, kde se vám zlíbí a naopak přes den se v klidu najíst a napít po chatách, když je dost času.
Spaní
Spaní na divoko se klasicky řeší stanem. Ten já ale nemám rád :) a tak jsme vyrazili s kombinací:
tarp (stavíme na hůlky, samozřejmě)
Tyvek jako podlaha
žďáráky (od HighPoint)
Uznávám, že je to o trochu více komplikované, než stan. Ale zase při spaní ve stanu by se vám těžko stalo, že vám svišť ukradne hůlky (ten nepoužitý pár) a pohodí je několik metrů vedle, s ohlodanou rukojení. Yep, true story.
Spaní vyloženě pod širákem je asi v hlavní sezóně možné taky, ale my jsme si to nelajzli. Ono prostě nechcete si nechat zmoknout ani navlhnout všechny věci, když v noci nečekaně přijde přeháňka. A ty mrchy chodí.
V druhé části trasy je možné se ubytovat v několika srubech, boudách, bivacích:
Casera del Camp (BTW, na mapě není zakreslen potok, který tam ale v reálu je a je výbornej; takže umytí i dobrání vody možné)
Casera dei Pass
Malga Moschesin
Casera La Varetta
Ubytování v těchto "zařízeních" je totálně free a může se opět jednat o dobrou šanci k socializaci. V Casera del Camp jsme se sešli 3 české party :) Zároveň tam jsou často kamna, stoly, věšáky a další podobné šikovné věci. Včetně přebytečných zásob a třeba plynových bomb od předešlých návštěvníků.
Hodně jsem před odjezdem přemýšlel o letním vs zimním spacáku - teploty dle předpovědi byly, potvory, takové hraniční. Nakonec jsem to zvládnul s letním a tudíž úsporou 400 g, ale to je samozřejmě velmi individuální.
Únikové varianty
Něco už máme odchozeno, ale ne v takovémhle terénu a navíc se o mě před odjezdem něco pokoušelo... Proto jsem si udělal tzv. únikové varianty, tj. "kudy si to zkrátím, až nebudu moct". Další důvod, proč nechat auto na konci je to, že od třetiny trasy je prostě výrazně jednodušší se dostat do Belluna, než do Villabassy/Toblachu.
O šanci na podrobné plánování vás nepřipravím (kdyžtak se ozvěte a nasdílím), nebojte, ale tak pro představu seznam alternativních konců:
Passo Falzarego
Cortina d'Ampezzo
Borca di Cadore
Pecol
Forne di Zoldo
Ono celou AV1 lze zakončit taktéž v Longarone, člověk si ušetří asi nějaké ty trable s veřejnou dopravou, ale už mi to přišlo jako moc velkej hack :)
Focení
Foto výbava
"Tvl, jsem fotograf, přece nepojedu do Dolomit bez foťáku!"
A nejel jsem. Vezl jsem cca 4 kg výbavy navíc, kvůli focení:
Sony A7III
Sony 16-35/4 ZEISS
Tamron 70-300/4,5-5,6 RXD
stativ s kulovou hlavou a nivelační základnou
nějaké ty filtry (magnetické VFFOTO)
hadřík, šteteček
brašna (kupoval jsem extra lehkou - Vanguard VESTA Aspire 21 GY)
Strávil jsem poměrně dost času přemítáním, jestli by mi nestačil jen záklaďák 24-150/4, ale nakonec jsem rád, že jsem do toho nešel. Váhově bych byl samozřejmě jinde (o nějakých 400 g), ale minimálně ta dlouhá ohniska bych oplakával - moje nejlepší fotky jsou na 120 ale i 200 mm.
Nemluvě o svištích. Na ty mi kupodivu stačilo těch 300 mm - tu dvoukilovou 200-600 jsem z pochopitelných důvodů nechal doma...
Echt lokality
Trasa opravdu prochází tím nejlepším, co Dolomity nabízí. Nepotkáte samozřejmě všechno (Seceda, Tre Cime, Val Gardena, ...) ale je toho celá řádka:
Lago di Braies
Lago di Limedes
Cinque Torri
Passo di Giau / Lago Fedéra (možno vidět obojí, ale je to zacházka)
Tohle jsou vyjmenované poměrně profláklé lokality, kde už fotilo milion lidí před vámi a zároveň jsou dobře dostupné i od silnice, takže spousta IG selfie girls atd. I tak se tam ale dá, když vyjde světlo, strávit moc hezký východ/západ a vyfotit známou lokalitu jinak, než je běžné.
Nemluvě o modré hodince! Tohle je třeba od Lago di Limedes, kde na západ byla v podstatě tlačenice (už na místě je potřeba se smířit s retušováním kolegů fotografů) a půl hodiny po něm jsem byli na místě úplně sami:
Všechno záleží jen na světle. Dolomity jsou tak rozsáhlé a fotogenické, že i na no-name místě se dá udělat dobrá fotka.
Focení při chůzi
Dolomity jsou obecně vážně luxusní oblast a fotit se dá na každém kroku. Zároveň bohužel ne všude člověk může být ve zlatou hodinku, takže přes den pořizuje sice pěkné, ale pořád turistické fotky. Na to konto jsem přes den z 95% fotil na mobil. Při ukazování na mobilu nebo televizi to je (při kvalitě dnešních mobilů) jedno a z fotky focené v poledne nejspíš 90 x 60 tisknout nebudete.
Přesto jsem často měl foťák při ruce, resp. připnutý na PD Capture. Díky tomu jsem nemusel sundavat batoh kvůli každé fotce a tam jsem přece jenom přes den sem-tam něco cvaknul. Nemluvě o svištích, kde člověk musel být trochu připraven. No, i když vlastně ani ne.
Díky, čau :)
P. S. Nezapomeňte se podívat na všechny mé fotky z Dolomit :)
Comments